Ostrá volba: Jak na pěstování křenu i v paneláku?

Výběr správného místa

Křen je nenáročná rostlina, ale pro dosažení bohaté a kvalitní sklizně je důležité vybrat mu to správné místo na zahradě. Křen má rád slunná stanoviště, ale snese i polostín. Na slunci bude křen sice menší, ale zato bude mít výraznější chuť. Půda by měla být hluboká, humózní a dobře propustná. Křen nesnáší přemokření, proto je důležité zajistit mu dobrý odtok vody. Pokud máte na zahradě těžkou jílovitou půdu, je vhodné ji před výsadbou křenu vylehčit pískem nebo kompostem. Důležité je také vybrat místo, kde křen nebude bránit ostatním rostlinám. Křen je invazivní rostlina a má tendenci se rozrůstat do okolí. Proto je vhodné ho pěstovat na okraji záhonu nebo v nádobě.

Příprava půdy pro křen

Křen je vytrvalá rostlina, která preferuje slunné stanoviště, ale snese i polostín. Půda by měla být hluboká, humózní, dobře propustná a mírně kyselá až neutrální (pH 6-7). Před samotnou výsadbou je důležité půdu důkladně připravit. Začněte s hlubokou orbou na podzim do hloubky alespoň 30 cm, v těžkých půdách i hlouběji. Během orby zapravte do půdy vyzrálý kompost nebo hnůj, který zlepší její strukturu a dodá živiny. Na jaře před výsadbou půdu prokypřete a odstraňte všechny plevele. Pokud je půda příliš kyselá, je vhodné provést vápnění dolomitickým vápencem. Křen má silné kořeny, které se rozrůstají do hloubky, proto je důležité, aby půda nebyla ulehlá a dobře propouštěla vodu.

Sázení křenu: řízky

Křen se nejčastěji množí pomocí řízků, což zaručuje zachování odrůdových vlastností a rychlejší úrodu. Řízky odebíráme na podzim z jednoletých výhonů silných asi jako prst. Ideální délka řízku je 15-20 cm. Důležité je rozlišit vrcholové a kořenové řízky. Vrcholové řízky s pupeny použijeme pro jarní výsadbu, zatímco kořenové řízky bez pupenů uskladníme do jara v písku v chladném sklepě. Před výsadbou na jaře namočíme kořenové řízky na 24 hodin do vody, aby se probudily k životu. Řízky sázíme šikmo do hloubky asi 10 cm, vrcholový pupen by měl směřovat vzhůru. Dodržujeme rozestupy mezi rostlinami alespoň 30 cm a mezi řádky 60 cm. Půdu udržujeme vlhkou, ale ne přemokřenou.

Zálivka a hnojení křenu

Křen je rostlina, která má ráda vlhko. Pravidelná a vydatná zálivka je proto pro jeho správný růst a vývoj klíčová. Zvlášť důležité je zalévat v období sucha a během horkých letních dnů. Půda by nikdy neměla zcela vyschnout. Pro udržení vlhkosti můžeme použít mulčovací kůru, která zároveň zabraňuje růstu plevele.

Kromě vody křen ocení i pravidelné přihnojování. Na jaře, před výsadbou, je vhodné zapravit do půdy kompost nebo hnůj. Během vegetace můžeme křen přihnojovat tekutými hnojivy s vyšším obsahem draslíku, který podporuje tvorbu silných kořenů. Hnojení dusíkem omezte na minimum, přebytek dusíku by způsobil bujný růst listů na úkor kořenů. Pamatujte, že křen je nenáročná rostlina a příliš mnoho hnojiva by mu spíše uškodilo.

Sklizeň křenu: načasování

Načasování sklizně křenu je klíčové pro jeho chuť a strukturu. Křen sklízíme obvykle po prvních mrazících, ideálně koncem října nebo začátkem listopadu. Mráz způsobí, že se škrob v křenu přemění na cukr, čímž získá svou typickou ostrou chuť. Pokud křen sklidíte příliš brzy, nebude dostatečně štiplavý. Naopak, pokud ho necháte v zemi příliš dlouho, ztrácí na chuti a stává se dřevnatým.

Porovnání pěstování křenu ze semen a ze sazenic

Vlastnost	Semena	Sazenice
Náročnost	Vysoká	Nízká
Cena	Nízká	Vyšší
Doba do sklizně	2 roky	1 rok

Při sklizni opatrně odstraňte listy a zeminu. Křen vyrývejte opatrně vidlemi, abyste nepoškodili dlouhé kořeny. Poškozené kořeny jsou náchylnější k hnilobě a zkracují dobu skladování. Po sklizni křen očistěte, osušte a skladujte na chladném a tmavém místě. Můžete ho také zamrazit nebo naložit do octa.

Uskladnění křenu

Sklizený křen je třeba správně uskladnit, aby si zachoval svou chuť a svěžest. Křen skladujte v chladném, tmavém a vlhkém prostředí. Ideální je sklep s teplotou okolo 0-5 °C a vysokou vlhkostí vzduchu. Křen můžete skladovat v bedýnkách s pískem nebo v perforovaných plastových sáčcích. Důležité je, aby kořeny nebyly na sobě namačkané a měly dostatek prostoru pro cirkulaci vzduchu. Pravidelně kontrolujte stav uskladněného křenu a odstraňujte případné nahnilé nebo plesnivé kusy. Správně uskladněný křen vydrží čerstvý až několik měsíců.

Škůdci a choroby křenu

Křen, ač odolná rostlina, není imunní vůči škůdcům a chorobám. Mezi nejčastější škůdce patří dřepčík zelný, který způsobuje drobné dírky v listech. Jeho přítomnost poznáte podle skákavého pohybu. Ochrana spočívá v pravidelném kypření půdy a v případě silného napadení v použití insekticidů. Dalším nepřítelem je mšice zelná, sající na listech a přenášející virové choroby. Proti mšicím pomáhá postřik z kopřivového výluhu nebo mýdlové vody. Z chorob křen nejčastěji napadá bílá skvrnitost projevující se bílými skvrnami na listech. Důležitá je prevence – spalování napadených listů a střídání plodin. Při silném napadení je možné použít fungicidy. Dodržováním správných pěstitelských postupů, jako je vhodná zálivka, hnojení a střídání plodin, můžete výskyt škůdců a chorob minimalizovat a zajistit si bohatou úrodu chutného křenu.

Tipy pro pěstování v nádobách

Pěstování křenu v nádobách je skvělým řešením pro zahrádkáře s omezeným prostorem nebo pro ty, kteří chtějí mít tuto pikantní rostlinu pod kontrolou. Křen je invazivní rostlina a v záhonech se snadno rozrůstá, ale pěstování v nádobách tento problém eliminuje. Pro pěstování křenu zvolte hlubokou nádobu s dostatkem prostoru pro růst kořenů, ideálně o objemu alespoň 10 litrů. Použijte kvalitní zeminu bohatou na živiny a s dobrou drenáží. Křen preferuje slunné stanoviště, ale snese i polostín. Pravidelně zalévejte, ale nepřelévejte, aby kořeny nezačaly hnít. Hnojte jednou za měsíc hnojivem s vyšším obsahem draslíku pro podporu růstu kořenů.

Křen v kuchyni: inspirace

Pěstování křenu na zahradě není žádná věda, a tak si jeho svěží chuť můžeme dopřávat po celý rok. Křen má rád slunná stanoviště a humózní půdu. Pro výsadbu se používají řízky z kořenů, které se sází na jaře nebo na podzim. Během vegetace je potřeba křen pravidelně zalévat a odplevelovat. Sklízí se na podzim, kdy má kořen nejvíce síly a chuti. A jakmile si vypěstujete vlastní křen, otevírá se vám svět kulinářských možností.

Kromě klasiky, jako je křen se šlehačkou k uzenému masu, ho můžete využít i v moderní kuchyni. Vyzkoušejte například osvěžující křenové pesto s vlašskými ořechy a parmazánem, které se skvěle hodí k těstovinám. Nebo si připravte krémovou polévku z pečeného květáku a křenu, která vás zahřeje v chladných dnech. A pokud máte rádi pikantní chutě, naložte si křen do jablečného octa s hořčičným semínkem a koriandrem. Takto naložený křen se stane skvělým doplňkem k sýrům, paštikám nebo grilované zelenině.

Křen je jako tvrdohlavý děda - zasadíte ho jednou a on se vám odvděčí úrodou po mnoho let. Stačí mu jen stín a vlhko, a už se mu daří.

Radomír Novotný

Zajímavosti o křenu

Křen, tato nenáročná rostlina, v sobě ukrývá mnoho překvapení. Věděli jste například, že křen se nejlépe pěstuje z kořenových řízků? Ty se sázejí na jaře nebo na podzim do hluboké, kypré půdy bohaté na živiny. Pro dosažení nejlepších výsledků je vhodné zvolit slunné stanoviště, i když křen snese i mírný stín. Během vegetace vyžaduje křen dostatečnou zálivku, zvláště v období sucha. Zajímavostí je, že křen se sklízí až na podzim, kdy jeho listy začínají žloutnout. Čerstvě nastrouhaný křen je skvělým doplňkem k masům, rybám i do omáček, ale pozor – jeho štiplavá chuť je velmi intenzivní! Pokud se vám podaří vypěstovat bohatou úrodu, nemusíte se bát, že byste křen nespotřebovali. Kromě čerstvého použití ho lze i konzervovat, a to například naložením do octa. Takto upravený křen si uchová svou charakteristickou chuť a vůni po dlouhou dobu.