Kosmické sondy jsou přínosem pro lidstvo a vědu
V jednom z našich předešlých článků jsme se zaměřili na první umělou družici vypuštěnou do vesmíru. Jednalo se o Sputnik 1, jejímž strůjcem byla bývalá SSSR. Dnes se naším tématem stanou kosmické sondy. Umělá kosmická tělesa, která stoupají vstříc vesmíru bez jakékoliv posádky.
- Nejčastěji směřují k Měsíci.
- Zkoumají tělesa sluneční soustavy ve své blízkosti.
- Putují přes únikovou dráhu ze zemského gravitačního pole.
Ve vesmíru je spousta druhů sond
Kosmické sondy, to je poměrně široké téma a nikdy nekončí u jednoho typu sond. Pokud zabrouzdáme do minulosti, označovala se v Česku tato tělesa, jako meziplanetární automatické stanice. Tento výraz pochází z 50. let 20. století. Dnes už je minulostí. Současnosti vládne označení kosmické sondy. Ty mají minimálně šest kategorií, s nimiž Vás podrobněji seznámíme.
Kosmické sondy pod drobnohledem
Na výrobu kosmických sond se zaměřuje samotná agentura NASA, respektive Laboratoř proudového pohonu označovaná zkratkou JPL. V případě Sovětského svazu lze zmínit konstrukční kancelář OKB-1. V níže prezentovaných otázkách a odpovědích Vám přineseme dělení kosmických sond.
Jmenovat lze například sondy měsíční, meziplanetární, planetární, sluneční, kometární, ale také mezihvězdné. Výjimkou nejsou ani sondy návratové.
Sondy zkoumající Měsíc a jeho okolí se prezentují jako lunární. V případě sond pohybujících se v blízkosti Slunce hovoříme o objektech solárních.
Jak už prozrazuje jejich název, sondy jsou využívány ke zkoumání meziplanetárního prostoru.
Ty naopak zkoumají pevná tělesa sluneční soustavy. V takovém případě můžeme hovořit o menších planetkách. Dále se zaměřují na jejich měsíce, satelity a podobně.
Takové sondy jsou označovány, jako interstelární. Jejich hlavním cílem by měl být průzkum mezihvězdného prostoru daleko za hranicemi sluneční soustavy. Za tímto účelem však žádné sondy nebyly využity, i když takovým prostorem některé sondy prolétly.
Publikováno: 23. 10. 2021
Kategorie: Věda
