Kryptografie nabízí šifrování v mnoha podobách

Existuje přemíra vědních oborů. Některé z nich jsou možná trochu nudnější, jako například elektrochemie, jiné jsou naopak záživnější. Typickým příkladem je kryptografie. Název oboru je to určité míry všeříkající. Pokud ovšem s tímto segmentem nemáte bližší zkušenosti, můžete se začíst do následujících řádků.

• Jinak zvané šifrování.
• Metody komunikace formou utajovaných zpráv.
• Název pochází z řeckého kryptós.

Kryptografie a její součásti

Tento vědní obor je často spojován v podstatě se vším, co jakkoliv souvisí s šiframi obecně. Hodně často je zmiňována kryptologie. Právě ta zahrnuje kryptografii a zároveň kryptoanalýzu. Pod ní ukrývá samotné luštění zašifrovaných zpráv. Aby bylo možné využít takové metody na maximum, je třeba znalosti oboru a přidružených pomůcek.

Samotná kryptografie, respektive její prvopočátky sahají hodně daleko do minulosti. Uváděno je páté století před naším letopočtem. Právě Egypťané, staří Řekové a obyvatelé Mezopotámie s oblibou využívali šifrovací systémy. Do historie této vědní oblasti se velkou měrou zapsal právě Julius Caesar.

Šifrovací metody nabývají různých podob

S kryptografií jako takovou se pochopitelně pojí odlišné šifrovací způsoby. Existuje jich velká spousta. A nutno podotknout, že na jejich tvorbě se i nadále pracuje. Tak, aby jednotlivé systémy byly dokonalé a pro nepovolaného doslova neodhalitelné. S některými z nich Vás seznámíme v tabulce prezentované níže.

Předmět	Hodnota
Caesarova šifra	Posun písmen
Vigenérova šifra	Typ polyalfabetické šifry
Vernamova šifra	Jednorázová tabulková šifra
Skytalé	Válec s pergamentem

Podobných typů šifer samozřejmě vzniklo více než dost. Stejně, jako má genetika pestré rozdělení, má ho také kryptografie. Dokazují to substituční šifry, aditivní šifry, transpoziční šifry, kombinované šifry a mnohé jiné.

Kryptografie toho skrývá opravdu hodně

Kromě postarších typů šifer existují i ty moderní. Jsou to nejrůznější symetrické šifry, včetně těch nesymetrických. Typickým příkladem je RSA, digitální podpis nebo PGP. V souvislosti s novodobými technologiemi lze zmínit také hybridní šifry, hašovací šifry a postkvantovou kryptografii. Možností je v tomto směru zkrátka více než dost.